Historie

• Památkové objekty v obci
• Osobnosti obce
• Znak obce a vlajka

Mladějovice, něm. Bladowitz, leží v podhůří Nízkého Jeseníku asi 5 km severozápadně od Šternberka. První zmínka je z roku 1141 v listině, kterou kníže Soběslav potvrzuje příjmy kostela sv. Václava v Olomouci.

I přesto, že v kronice obce je psáno, že první zmínka o naší obci je z roku 1131, podle nových poznatků historiků, je první zmínka o obci o deset let později v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, kterou přenáší biskupské sídlo od kostela sv. Petra na olomouckém Předhradí ke kostelu sv. Václava na Olomouckém hradě a současně v něm uvádí pozemkový majetek uvedeného kostela. Mezi cca 200 moravskými vesnicemi jsou zde uvedeny i Mladějovice, a to jako ves náležející probošství sv. Václava (tedy kapitulnímu proboštství). Starobylá vesnice tedy patřila již v r.1141 k statkům olomoucké kapituly. Od 13. století byla lénem olomouckého biskupství a jako taková se v polovině 15. století stala součástí šternberského panství. Od r. 1850 byly Mladějovice samostatnou obcí politického a soudního okresu Šternberk.

V letech 1938 – 1945 byly připojeny k Německu. Dnes jsou součástí okresu Olomouc.

Historie k Moravě - přehled dní, kdy se vyvěšuje moravská vlajka v obcích a městech Moravy dokument významných dní Moravy a další informace o "učiteli národů"

Obec Mladějovice je od počátku původu slovanského a až do doby pobělohorské byla ryze českou.

První zmínka o obci je v listině z r. 1141, kterou kníže Soběslav potvrzuje příjmy kostela sv. Václava v Olomouci.

kronika obce Mladějovice.pdf

Dějiny obce Mladějovice v datech

• R. 1296 - vesnice s kostelem
• R. 1390 - přechází obec do majetku pánů ze Šternberka
• R. 1395 - majetek Petra ze Šternberka
• R. 1430 - prochází krajem husitská vojska pod vedením Prokopa Velikého Holého a po týdenním obléhání dobývají Šternberský hrad, kde zůstane 2 roky husitská posádka
• R. 1444 - potvrzuje Jiří z Kravař luh a práva dědičné rychty v Mladějovicích Filipovi českou listinou

Usedlíci v Mladějovicích - v době 30-ti leté války se zde usazovali Němci

• R. 1600 - seznam usedlíků v obci Mladějovice, jak je uveden v urbáři šternberského panství
• R. 1625 - přechází mladějovický kostel pod šternberské Augustiány
• R. 1637 - česká listina v původní báni kostelní, druhá r. 1667
• R. 1642 -1650 švédská vojska drží Šternberk
• R. 1651 - nejstarší záznamy ve farní matrice - české
• R. 1659 - německá listina - Libius z Wurtenberka potvrzuje právo štb. hejtmana Kaspara Scherl na zakoupení 2 gruntů v Mladějovicích
• R. 1704 - v obci vypukl mor
• R. 1766 - velký požár v Mladějovicích -vyhořelo 15 usedlostí
• R. 1795 - obec má 67 domů, 420 obyvatel
• R. 1791 - byl zbořen starý kostel a 11.4.1791 se začal stavět nový kostel R.1792 - vysvěcení kostela sv. Marii Magdaléně
• R. 1805 - v obci Rusové
• R. 1834 - 21. srpna - velká bouře v okolí, mnoho škod na úrodě
• R. 1834 - cholera v Mladějovicích
• R. 1843 - se 2 usedlíci vykoupili z roboty za 1415 zl. 33 krejcarů
• R. 1848 - zrušena robota
• R. 1851 - opět cholera říjen - listopad
• R. 1855 - vyhořela Velká strana - oheň vznikl v č. 48 a shořelo 15 stavení
• R. 1858 - dostala věž kostela dnešní podobu
• R. 1866 - v obci Prusové - konali voj. bohoslužby na Křížové cestě (Kapličky)
• R. 1868 - vypuštěny rybníky (700 měr - dnes velký rybník 1,40ha)
• R. 1871 - 73 - stavba dráhy ze Šternberka do Uničova
• R. 1873 - 76 - vykácen les Březina (Horta)
• R. 1885 - zřízena zastávka žel. dráhy Mladějovice
• R. 1887 - 89 - stavba silnice Šternberk - Uničov
• R. 1900 - sčítání lidu - v Mladějovicích 528 osob z toho 512 Němců a 16 Čechů
• R. 1910 - sčítání lidu - 552 Němců a 8 Čechů
• R. 1914 - 1918 1.světová válka
• R. 1918 - dne 28.10 - osvobození národa
• R. 1921 - sčítání - 530 Němců, 54 Čechů , 1 cizinec
• R. 1922 - 2. května , otevření české školy , 7 čes. žáků
• R. 1925 - 26 - pozemková reforma v obci, vznik Dolní a Horní kolonie slavnost předání půdy /pomník na Dol. kolonii/
• R. 1928 - 1.srpna se v kostele sv. Marie Magdalény sloužila první česká mše
  - 16. září začíná vyučování v nově postavené české škole, která má 39 dětí, v té samé budově je zřízena i škola mateřská - 13 dětí
• R. 1930 - sčítání lidu: 201 Čechů, 535 Němců a 12 cizinců
• R. 1931 - volby česká hraničářská kandidátka - 95 hlasů zvoleni 3 čl. zastupitelstva obecního
• R. 1933 - stává se nejsilnější stranou německá SDP
• R. 1934 - přichází na školu hraničářský učitel p. Jaroslav Vrbický místo správce školy p. Josefa Valíčka
• R. 1935 - 75 čl. Národní jednoty pro východní Moravu v 0lomouci
• R. 1938 - ve škole 23 žáků - jeden učitel

Okupace a utvoření protektorátu Čechy a Morava

• R. 1943 - stalingradská bitva
• R. 1944 - podzim - stěhovaly se kolony tyrolských Němců, kteří zde byli již usazeni
• R. 1945 - ve škole 29 žáků a 1 učitel

Osvobození obce souviselo s osvobozením okresu

• 6.května 1945 - ukrajinská skupina gen. Jeremenka, postup Šumperk - Přerov, směr Svitavy -Kolín
• Již 8.5.1945 se vraceli první rolníci z Dolní Kolonie a 10.5.1945 se konala první ustavující schůze za účasti 16 občanů, většinou starousedlíků. Předsedou MNV zvolen J.Šipula, místopřed. J. Orság a 11 zastupitelů.
• R. 1947 - ve škole 65 žáků, 2 učitelé
• R. 1946 - 5.7.- zvolen pracovní výbor MNV, který odpovídal politickému rozdělení v obci. V těchto letech se také obnovil kulturní život v obci.
• R. 1948 - poválečná obnova hospodářství a průmyslu v republice, doluje se v železorudných dolech v Krákořicích, škola měla 56 žáků a dva učitele
• R. 1953 - škola měla 79 žáků a 2 učitele
• R. 1954 - škola měla 84 žáků a 3 učitele
• R. 1956 - velká živelná pohroma, vysoké škody na polích
• R. 1958 - založen Československý svaz mládeže
• R. 1959 - byl dobudován kulturní dům a budova MNV, kde byla obecní knihovna a zřízena pošta. Pro mateřskou školu byla uvolněna budova č. 132 a do školy nastoupil ředitel p.Boh.Mayer, který nahradil p.Vrbického odcházejícího do důchodu. Byl založen Požární sbor a zakoupena stříkačka.
• R. 1960 - zrušen okres Šternberk a vytvořen okres Olomouc, kraj olomoucký přejmenován na Severomoravský se sídl. v Ostravě
  - 8.května 1960 byla uložena schránka s dukelskou prstí do zdi místní ZŠ
  - 11.června 1960 - volby do Nár. shrom., KNV, ONV a MNV
  - byly postaveny 4 obytné domy na statku Mlad. a r. 1961 předány do používání
  - zbytkový statek Mladějovice má 280 ha půdy a stal se Státním statkem
  - dětský útulek na statku má 15 -20 dětí
• R. 1962 - byla ukončena socializace vesnice, úprava rybníka z 0,20 ha na 1,40 ha /r.1961/, celková úprava potočního příkopu a zatrubnění v délce 9 km, vyměněna a rozšířena elektrická síť, únor -masová chřipka

Složky v obci:

• Svaz žen - 30 čl.
• Sokol - 28 čl.
• ČSČK - 40 čl.
• SPO - 27 čl.
• Osv.beseda, zal. r. 1945 , kroužek divadelní, hudební, knihovna

• R. 1963 - 1.2.1963 byly sloučeny obce Komárov, Řídeč a Mladějovice do jednoho zemědělského družstva, obhospodařují 1.047 ha a mají 231 čl., předseda Jan Blaha - Řídeč /17Kč na jednotku/, do školy nastoupil ředitel p.Jan Bis
• R. 1964 - ve škole 63 žáků - 3 učitelé
  - 1.června 1964 -sloučení obcí: Řídeč, Komárov, Mladějovice , počet obč. 965
  - 24.června -volby do Nár. shrom.,krajů, okresů a obcí
• R. 1973 - sloučení JZD Paseka a JZD Mladějovice , 298 pracovníků
  - vzhled obce se mění k lepšímu, upravuje se zeleň i cesty a také se zvyšuje hmotná vybavenost občanů
  - občané dojíždí za prací do Šternberka (Chronotechna), Uničova (Unič.strojírny) a Olomouce
• R. 1976 - volby do NV všech typů, pro Mladějovice zvolen Skládal 0l.
• R. 1977 - ve škole 38 dětí, 3 učitelé
  - oprava KD, oprava pož. zbrojnice, GO vedení el.energie mateřské školy čp.132
• R. 1978 - 3O let únorových událostí 11 velkých akcí, večer důchodců účast 118 os.
• R. 1979 - integrace se Šternberkem, vytváří se Občanský výbor, dětí ve škole 42, 2 učitelé

Od r. 1979 do r. 1991 pod Šternberkem

• R. 1991 - od 1.1. samostatná obec s obecním úřadem, starosta p. Kouřil Miroslav
• R. 1993 - k 1.1.1993 byla naše republika rozdělena - Česká republika , Slovenská republika
• R.1994 - dokončena rozsáhlá rekonstrukce kulturního domu
• R.1997 - plynofikace obce -zahájen provoz v listopadu
• R.1998 - kabelizace telefonní sítě v obci, v říjnu silná vichřice způsobila škody na stromech u hřbitova a v parku, poškodila i naši nejstarší památnou lípu u kostela
• R. 2002 - vznikl Svazek obcí Mladějovice, Komárov a Řídeč, který zajistil výstavbu splaškové kanalizace v obcích a čistírnu odpadních vod v Mladějovicích, po volbách zastupitelstva starosta p. Ing.Josef Pelikán
• R. 2003 - zahájena výstavba čističky odpad.vod a splaškové kanalizace pro tři obce prostřednictvím Svazku obcí Mladějovice, Komárov a Řídeč, který získal dotaci od státu.
• R. 2004 - schválen návrh znaku a praporu obce, zahájen zkuš.provoz čističky odpad.vod a splaškové kananlizace
• R. 2005 - oprava cest po výstavbě kanalizace, vznik JSDH při obci/ 6 členů,
• R. 2006 - oprava cesty a veřejného osvětlení ke hřbitovu. Výstavba chodníku, vjezdů a osvětlení k 8 RD u nádraží.
• R. 2007 - v lednu vichřice poškodila střechu KD a rozbila hlavní kříž na hřbitově, střecha byla nově pokryta a kříž opraven za pomoci dotace z Olomouckého kraje, budova mateřské školy byla rekonstruována a zvětšena přístavbou herny, zvýšení počtu stavu dětí na 25. Počet obyvatel na konci roku je 660.
• R. 2008 - výstavba přivaděče pitné vody v Řídči pro posílení zásobování pitnou vodou pro všechny tři obce - Mladějovice, Komárov a Řídeč
• R. 2009 - výměna dešťové kanalizace a rekonstrukce vozovky vše na ulici pod hřbitovem-obytná zóna a oprava kříže sv.Floriánka

Mladějovice jsou prvně písemně zmiňovány roku 1131 jako majetek olomoucké biskupské katedrály. V polovině 15. století byla obec připojena k šternberskému panství, jež tehdy náleželo starému moravskému rodu pánů z Kravař, kteří Mladějovicím potvrdili jejich stará privilegia a darovali jim i odúmrť.

Nejstarší známá pečeť obce je z roku 1759 a jsou na ní obvyklé symboly zemědělství, radlice a krojidlo.

Navržený znak spojuje tři symboly, vyjadřující historii obce. V hlavě štítu jsou tři kužele ze znaku olomouckého biskupství, což připomíná nejstarší historii obce. Radlice je převzata z jejich historické pečeti a zavinutá střela je erbovní znamení pánů z Kravař, kteří v historii obce hráli významnou roli.