Osobnosti obce

František Mlynář

V roce 1945 se přistěhoval do Mladějovic pan František Mlynář z nedalekého Žerotína. Začal zde působit jako varhaník a kapelník a také jako učitel hudby. Vytvořil zde dechový orchestr složený z hudebníků ze Žerotína, Mladějovic a okolních vesnic.Tehdejší doba tomu přála, lidé se po válce chtěli bavit, takže mimo dechového orchestru měl jako kapelník ještě 2 skupiny tanečního orchestru.

Po roce 1948 však mu byla kapelnická živnost zrušena a musel nastoupit do továrny jako dělník. Vedení dechového i tanečního orchestru se ujal Miloš Šipula a později Václav Válek. Protože doba dechovkám příliš nepřála, hrálo se pouze příležitostně. Taneční orchestr však hrál dále.

František Mlynář nikdy nepřestal vyučovat a tak v 50. letech vznikl pod jeho vedením malý dechový orchestr mladých. Členové z Mladějovic byli: František Fischer, Josef Havlík, Bedřich Havlík, Miloš Kristek, Miroslav Mareček, Mlynář František ml., Josef Mlynář, Viktor Niče, Jiří Štefan, Petr Švub, Josef Zálešák a Ladislav Žákovčík. Orchestr působil krátkou dobu a po odchodu velké části orchestru na studie se ostatní hudebníci přidali k dechovému a tanečnímu orchestru dospělých.

František Mlynář dále pokračoval ve vyučování pod Domem osvěty Šternberk až do roku 1960. V r. 1960 nastoupil do hudební školy v Uničově, kde vyučoval asi 15 let.

Jaroslav Vrbický (1897 -1974)

Narodil se jako syn pokladníka nemocniční pojišťovny v Jevíčku. Měl sestru, která byla také učitelkou. Otec jim záhy zemřel. Po maturitě a vojenské službě působil na menšinových školách.

Do Mladějovic přišel v roce 1934 jako řídící učitel z Králík a působil zde do roku 1938, kdy musel s rodinou po zabrání Sudet Němci Mladějovice opustit. Jako vdovec se sem vrátil z Jevíčka v roce 1945 do zpustošené školy, kde přes válku byli němečtí četníci. Učil zde až do důchodu a také v Mladějovicích zemřel.

Učitelské povolání a děti měl velmi rád. Dbal vždy na dobrou úroveň školy, která byla vždy centrem kulturního dění ve vesnici. Vybavil školu nejmodernějšími pomůckami (např. filmovou promítačkou ).

Pravidelně nacvičoval s dětmi i dospělými akademie, divadla, Českou a Moravskou besedu, Hanácké tance, karnevaly atd. Učil děti lásce k přírodě, hudbě a vlasti. Sám velmi dobře hrál na housle, zpíval a kreslil.

Účastnil se veřejného života. Aktivně pracoval v Ústřední matici školské, Národní jednotě, Sokole a Okresní péči o mládež. Po roce 1945 ve Fondu národní obrany byl prvním místopředsedou okresu a pokladníkem v obci.

V důchodu jako maskér působil v divadelních kroužcích ve Šternberku, Uničově a Újezdě u Uničova.

Jeho dvě dcery Věra Vrbická - Kalabisová a Milada Vrbická - Kristková v Mladějovicích učily také.